Při plavbě okolo souostroví Špicberk jsem se kromě ledních medvědů těšil i na fotografování mrožů.

První kolonie, kterou jsem měli možnost pozorovat byla za husté mlhy, a navíc v né moc hezkém prostředí. Na publikování to snad ani není. Když jsme proplouvali kolem ostrova Amsterdamøya v severozápadní části Špicberk, zkontrolovali jsme nejdřív fjordy, zda zde není medvěd a následně celé odpoledne se věnovali mrožům. Mrož je jediný, na kterého si ve vodě medvěd nedovolí. Svými kly je schopen medvěda rozpárat. Naopak na souši je mrož nemotorný a stává se tak pro medvěda kořistí. Zprvu povalující se ploutvonožci připomínali velké balvany. Občasné zvednutí hlavy a převalení na druhou stranu se zdálo být jako jediná aktivita mrožů. Po necelé hodině u mrožů se dva velcí samci rozhodli jít vykoupat do vody a atrakcí jsme se stali my. U břehu nás pozorovali a prohlíželi si nás ze dvou metrů. Být kousíček od takového tvora je velký zážitek.  

Mroži žijí ve velkých skupinách. Jsou to společenská zvířata. Dominantní samec s nejdelšími kly má své místo ve středu skupiny a je autoritou celé skupiny. V případě úhynu matky se o mládě postará jiná samice. Medvěd lední je jejich největší nepřítel. V případě napadení ledním medvědem a okamžitému úprku do vody může docházet k panice. Při těchto napadení může docházet též ke zranění mezi mroži.  Jizvy na kůži u starších jedinců jsou ale spíš z bojů o samice.

Mroži se živi mlži, plži a drobnými rybkami na dně oceánu a je schopen se potopit až 200 m hluboko. Pro hledání potravy má dobře vyvinuté hmatové vousky. Samec váží přes tunu a samice kolem 800 kg.   

 

---