Pantanal byl v roce 2017 můj první čistě fotografický výlet, kdy jsme se s partou kamarádů vydali na fotografování brazilské přírody, která byla plná krásných zvířat a zachovala ve mně nádherné vzpomínky. Musel jsem se tedy do Pantanalu vrátit.

Při první cestě jsme neměli vůbec možnost pozorovat Jaguára, a proto jsme se v roce 2022 vydali fotografovat hlavně tuto největší kočkovitou šelmu severní i jižní Ameriky.

Divoký ráj plný exotických zvířat. Díky smrtícímu suchu a ničivým záplavám zde nepřestává boj o život. Vodám vládnou Kajmani  a zemi Jaguár. Panují zde jedny z nejextrémnějších podmínek na zemi.

Na první pohled to zde vypadá idylicky, ale život je tvrdý. Každoročně tato krajina trpí úmorným suchem, po kterém následuje divoká povodeň.  Živočichové se mohou rozmnožovat jen v krátkém období sucha.

Jakmile v Pantanalu opadne hladina vody, stává se znovu pro jaguára jeho teritoriem. Je třetí největší kočkou světa, obývá jihoamerické pralesy. Jejich lov kvůli skvrnitému kožichu zdecimoval jejich populaci tak, že zoologové ho museli zařadit mezi ohrožené druhy. Navzdory ochraně bojuje tato šelma o přežití dál. Slovo jaguár pochází z Amazonie. Zdejší indiáni ho nazývají „tvora, který zabíjí jediným úderem“.

V poměru ke své velikosti má nejsilnější stisk čelistí ze všech kočkovitých šelem.

Na rozdíl od ostatních velkých koček, které svou kořist zardousí, jaguár své oběti nejčastěji prorazí lebku mohutnými tesáky, výjimečně ji rychlým prudkým kousnutím zláme vaz.

Jaguár si troufne i na největšího vodního predátora  – kajmana.

Řeka Cuiba, na které jsme strávili celý náš výlet, je dlouhá necelých 500 km a následně, kdy se spojí s dalšími přítoky, se vlévá na hranici s Paraguayi do Rio Paraguay. Každé ráno jsme po snídani vyrazili na jaguáry. Vraceli jsme se se západem slunce natěšeni na večeři.

Představte si úsek Labe od Kolína k Mělníku a po břehu řeky hledejte jaguára. Denně jsme najezdili na člunu přes sto kilometrů. Někdy to bylo o štěstí, jindy a znalostech průvodce. Ovšem slepé kanály a různé říčky vlévající se do řeky, byli jistou zárukou, že na jaguára narazíme. Tyto říčky můžeme přirovnat Jizeře nebo třeba Cidlině v příměru k Labi.

Moc jsem se sem těšil a byl to opravdu zážitek opět poznat blíž krásnou krajinu uprostřed Jižní Ameriky. Měli jsme možnost pozorovat jaguára při lovu. Kajmana, který ulovil anakondu a schovával se s ní v hustém porostu. Čápi Jabiru, jak opravují svoje hnízda a vychovávají svoje mladé. Vydry obrovské, jedny z nehlučnějších živočichů Pantanalu, při lovu ryb.

Objevili jsme i nový druh stromu – Kormoránovník.

Pozorovali jsme kormorány jak po dně řeky loví sumečky a následně orlovce, jak se jim snaží ulovenou rybu ukrást.

První a poslední den se na nás přilétly do campu podívat ozdoby Pantanalu – Ary Hyacintové, v hustém porostu na břehu milostné námluvy připomínaly spíš rvačku než páření. Jaguáři, aby měly vůbec mláďata se musí často pářit a to i během celého roku.

Uhynulý kajman na druhém břehu řeky byl určitě dobrým obědem pro dva mladé jaguáry. Stačilo jenom, aby jim pro toho kajmana máma na druhý břeh doplavala.

Dokonce nám jaguár též předvedl, jak je dobrý ve skoku ze čtyřmetrového břehu. Předními tlapy vpřed nám ukázal krásnou šipku. Následně potom během malého okamžiku z břehu vytáhl anakondu a v tichosti v ústraní byla vhodnou svačinou.

Nezapomenutelný zážitek určitě byl, kdy samice s dvěmi mláďaty byla v přítmí husté vegetace vyrušena samcem u potravy. Mláďata ve strachu utekla a přeplavala na druhý břeh. Samice vyšplhala do koruny stromu do bezpečí. Po té co situace se uklidnila a my spolu s několika dalšími turisty a fotografy čekali, co bude dál. Zničeno nic spadl jenom pár metrů od nás dvacetimetrový suchý strom. Přímo někam do míst ulovené potravy.  Stačilo kousek a měli jsme strom v lodi.

Byli pozorování, kdy jsme pozorovali odpočívající jaguáry v tak zvaných jaguár window. To jsou místa nad břehem, odkud má jaguár dobrý výhled na potravu a následně zaútočí na svou kořist.Jindy jsme ujeli s jaguárem na řece několik kilometrů. Procházel po břehu hledající svou kořist a náhle se ztratil v hustém porostu.

Začátkem října přijdou opět deště a záplavy a krajina Pantanalu se postupně přemění v jeden velký mokřad a 80 procent bude pod vodou.

---